Georg Simmel

náhled|Georg Simmel Georg Simmel (německy: [ˈzɪməl];1. března 1858 Berlín – 28. září 1918 Štrasburk) byl německý filosof, kritik a sociolog, představitel formální sociologie a filosofie života. Bývá řazen mezi „otce zakladatele“ moderní sociologie. Simmel byl jedním z první generace německých sociologů. Jeho novokantovský přístup položil základy pro sociologický antipozitivismus, který se ptá „Co je společnost?“ v přímé narážce na Kantovu otázku „Co je příroda?“ a který představuje průkopnické analýzy společenské individuality a fragmentace. Podle Simmela kultura odkazuje na „kultivaci jednotlivců prostřednictvím vnějších forem, které byly objeveny v historii“. Simmel diskutoval společenské a kulturní jevy ve smyslu „forem“ a „obsahu“ a také přechodný vztah mezi nimi; forma se stává obsahem a naopak, závisí na kontextu. V tomto smyslu byl předchůdcem strukturálních stylů uvažování ve společenských vědách. S jeho prací o metropoli byl Simmel předchůdcem sociologie města, symbolického interakcionismu a analýzy sociálních sítí.

Simmel znal práce a myšlenky Maxe Webera a na téma osobní povahy psal způsobem, který připomíná sociologický koncept zvaný „ideální typ“. Obecně odmítal akademické standardy, nicméně filozoficky pokrýval témata jako emoce a romantickou lásku. Jak Simmelova, tak i Weberova nepozitivistická teorie ovlivnila eklektickou kritickou teorii frankfurtské školy.

Simmel byl neobyčejně plodný autor, do své smrti v září roku 1918 stihl publikovat 25 knih (z nichž některé přesahovaly 500 stran) a okolo 300 článků, recenzí a jiných textů. Mezi Simmelova nejslavnější díla dnes patří „Problémy filosofie dějin“ (1892), „Filosofie peněz“ (1900), „Metropole a duchovní život“ (1903), „Sociologie“ (1908), „Cizinec“, „Sociální hranice“, „Sociologie smyslů“, „Sociologie prostoru“, „O prostorové projekci společenských forem“ a „Základní otázky sociologie“ (1917). Rozsáhle také psal o filozofii Schopenhauera a Nietzscheho, stejně jako o umění, nepozoruhodněji ve své knize „Rembrandt: esej o filosofii umění“ (1916). Získáno z Wikipedie