Ernst Mach

Ernst Mach (18. února 1838 Chrlice – 19. února 1916 Vaterstetten) byl česko-německý teoretický fyzik, filosof, děkan a později i rektor Univerzity Karlo-Ferdinandovy a později (po rozdělení) německé Karlo-Ferdinandovy univerzity.

Narodil se v Chrlicích u Brna. Za 28 let působení v Čechách a na Moravě vytvořil v podstatě celé své fyzikální dílo. Roku 1895 přijal nabídku z Vídně učit filozofii, zejména historii a teorii induktivní vědy. Stal se z něj ateista.

V penzi uveřejnil nejen řadu vědeckých článků, ale dokončil i dvě monografie. Poslední léta svého života (1913–1916) žil s manželkou u nejstaršího syna Ludwiga ve Vaterstettenu. Tam také poblíž městečka Haar den po svých 78. narozeninách zemřel na selhání srdce.

Ernst Mach patří k nejvýznamnějším osobnostem vědy druhé poloviny 19. století především v oblasti experimentální fyziky. Jeho jménem je označena řada fyzikálních veličin a pojmů. Jako vědec proslul svou důkladností, precizností i manuální zručností, svým klidem a jasným, stručným a výstižným formulováním myšlenek. Jako pedagog a filozof byl autorem řady učebnic a přehledných kompendií z oblasti fyziky, stál u zrodu této vědní disciplíny v českých zemích v její novodobé podobě.

Na jeho počest uděluje Akademie věd České republiky Čestnou oborovou medaili Ernsta Macha vynikajícím domácím i zahraničním vědcům v oboru fyzikálních věd.

Hodnota většiny Machových fyzikálních prací je na čase nezávislá. Machův princip, který zavedl Albert Einstein, vedl později k teorii relativity, při výuce fyziky se užívá Machův vlnostroj a Machovo kyvadlo, aerodynamika nadzvukových rychlostí se neobejde bez Machova kužele, Machova úhlu a Machova čísla. Získáno z Wikipedie