François René de Chateaubriand

François-Auguste-René de Chateaubriand [šatobriján] (4. září 1768 Saint-Malo – 4. července 1848 Paříž) byl francouzský konzervativec, diplomat a preromantický spisovatel. Je považován za jednoho z nejvýznačnějších předchůdců romantismu ve francouzské literatuře.

Pochází ze staré rodové šlechty, v roce 1791 podnikl cestu do Severní Ameriky, která měla pro jeho tvorbu zásadní význam. Období revolučního teroru strávil v exilu. Po návratu do Francie v roce 1800 působil krátce ve službách císařské diplomacie. Za restaurace se vrátil do diplomatických služeb; v roce 1815 a 1822–24 působil jako ministr zahraničí Francie. Ve 30. letech dvakrát cestoval s diplomatickým posláním k exilovému francouzskému králi Karlovi X. do Prahy, bydlel na Malé Straně v Lázeňské ulici (kde je umístěna pamětní deska).

Byl milencem madame Juliette Récamierové. Proslavil se i jako kuchař, byl po něm nazván biftek Chateaubriand.

Do francouzské literatury vnesl témata, která předznamenala nástup romantismu, někdy bývá označován jako nejvýznamnější představitel francouzského preromantismu. Jeho dílo mělo obrovský vliv nejen na francouzskou literaturu 19. století (zejména na tvorbu Victora Huga), ale také na ostatní evropskou a severoamerickou prózu.

V Česku je znám především svou novelou ''Atala aneb Láska dvou divochů na poušti'', kterou přeložil Josef Jungmann (1805) ve snaze dokázat, že čeština je schopna vyjadřovat i nejmodernější umělecké obsahy. náhled|270x270px|François-René de Chateaubriandnáhled|vpravo|200px|François René de Chateaubriand Získáno z Wikipedie