Carl Gustav Carus

Carl Gustav Carus (3. ledna 1789 – 28. července 1869) byl německý malíř, lékař, psycholog, fyziolog a botanik. Roku 1811 se stal doktorem medicíny a filozofie, roku 1814 profesorem medicíny a ředitelem porodnice v Drážďanech. V letech 1814 až 1817 studoval malbu u Caspara Davida Friedricha. Byl přítelem Goethovým.

Roku 1844 Carus jako osobní lékař doprovázel saského krále Fridricha Augusta II. do Velké Británie, kde se Carus seznámil s řadou místních osobností. Své poznatky pak uveřejnil v knize ''Cesta saského krále Anglií a Skotskem'' (1844).

Jako vědec je Carus znám jednak myšlenkou archetypálního obratlovce, kterou později využil Charles Darwin při práci na své teorii evoluce, jednak psychologickou teorií, kterou ocenil Carl Gustav Jung pro Carusův poznatek, že nevědomí je základem psychiky. náhled|upright|vlevo|''Mnemosyne'' (1848)

Při citaci botanických názvů se Carl Gustav Carus uvádí jako Carus. Získáno z Wikipedie